Průběh oddlužení

ODDLUŽENÍ - NOVÝ ZAČÁTEK

Osobní bankrot umožňuje snížení dluhů až o 70 %. Zbývající část dluhů je třeba uhradit pomocí splátek rozložených na dobu 5 let. Dluhy se již dále nenavyšují. Na jedné straně oddlužení přináší řešení dluhové situace a možnost „prominutí“ až 70 % dluhů, na druhou stranu je zde řada povinností, které dlužník musí splnit a plnit, aby oddlužením úspěšně prošel. Níže je nastíněn průběh oddlužení a některé základní povinnosti.

V případě, že se dlužník obrátí na profesionály, mohou mu tito být dobrým průvodcem při řešení jeho obtížné situace a v podstatě vše důležité vyřídí, sepíší a podají za dlužníka, seznámí ho s průběhem oddlužení a jeho povinnostmi tak, aby vše bez obtíží mohl zvládat.

Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení se rozumí:

1. konkurs
2. reorganizace
3. oddlužení
4. zvláštní způsoby řešení úpadku

Zahájení insolvenčního řízení:

• Insolvenční řízení je zahájeno na základě návrhu na povolení oddlužení, který musí být podán společně s insolvenčním návrhem (návrh na povolení oddlužení a insolvenční návrh dále společně jen jako „NNPO“).
• Insolvenční řízení se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu (§ 97 odst. 1 IZ).
• Definice úpadku (a podmínky, za kterých může být úpadek prohlášen) je uvedena v ust. § 3 IZ:

Dlužník je v úpadku, jestliže má

1. více věřitelů a
2. peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
3. tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže

1. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
2. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
3. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
4. nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 (IZ), kterou mu uložil insolvenční soud.

NNPO musí být podán pouze na formuláři.

K insolvenčnímu návrhu musí dlužník připojit (§ 104 IZ):

1. seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"),
2. seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"),
3. seznam svých zaměstnanců,
4. listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Povolení oddlužení

V případě, že insolvenční soud shledá NNPO a související přílohy v pořádku, vydá usnesení o úpadku, které spojí s rozhodnutím o povolení oddlužení.

Ode dne zveřejnění usnesení o povolení oddlužení v insolvenčním rejstříku běží věřitelům 30 denní lhůta pro přihlášení jejich pohledávek.

Od 1. 7. 2017 se již zásadně nekoná přezkumné jednání a schůze věřitelů u insolvenčního soudu.

Poté, co bude insolvenční správce ustanoven do funkce, a co se spojí s dlužníkem, bude dohodnuto datum a místo osobního jednání, při kterém insolvenční správce zjistí stanovisko dlužníka k jednotlivým přihlášeným pohledávkám, a toto stanovisko zachytí v seznamu přihlášených pohledávek. O jednání s dlužníkem bude sepsán záznam.

Insolvenční správce podává insolvenčnímu soudu do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek:

• Zprávu o přezkumu
• Zprávu pro oddlužení a
• Soupis majetkové podstaty

Schválení oddlužení

Oddlužení je možno provést buď ve formě splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetku, případně na základě výslovného prohlášení dlužníka a k návrhu insolvenčního správce lze provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části (lze tedy za určitých podmínek způsoby oddlužení kombinovat).

O způsobu oddlužení rozhodují nezajištění věřitelé a pokud nerozhodnou věřitelé, rozhoduje insolvenční soud.

Taktéž je třeba počítat s tím, že v případě, že dlužník vlastní (zejména nemovitý) majetek, který je předmětem zajištěný (např. coby zástava dle zástavní smlouvy), pak i tento majetek je zpravidla zpeněžován. Neplatí tedy, že pokud dlužník žádá o oddlužení, ochrání svůj (nemovitý) majetek, naopak – v případě, že majetek tvoří předmět zajištění, zajištěný věřitel zpravidla zpeněžení požaduje.

V případě, že jsou splněny všechny podmínky kladené insolvenčním zákonem, insolvenční soud oddlužení schválí.

Následně bude věřitelům plněno ze srážek z příjmů dlužníka a případně z jiných příjmů (např. darovací smlouva a/nebo smlouva o důchodu).

Z těchto splátek budou zpravidla uspokojovány zejména tito věřitelé (dle toho, jak stanoví insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení):

• odměna a hotové výdaje insolvenčního správce 900,- Kč bez DPH (1.089,- Kč vč. DPH, pokud je insolvenční správce plátcem DPH) u jednotlivce a 1.350,- Kč bez DPH (1.633,50 Kč vč. DPH, pokud je insolvenční správce plátcem DPH) u dlužníků – manželů,
• odměna insolvenčního správce za přihlášené pohledávky (250,- Kč + případná DPH za přihlášku pohledávky),
• odměna za zpracování a podání návrhu, pokud bude uplatněna (insolvenční zákon stanovil maximální hranici odměny za zpracování a podání návrhu na povolení oddlužení na 4.000,- Kč u jednotlivce nebo 6.000,- Kč u manželů + případná DPH),
• výživné na děti dlužníka.

Zbylá část splátky se rozděluje mezi nezajištěné věřitele.

Povinnosti dlužníka

Dlužník je povinen po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře plnit zejména tyto povinnosti:

1. vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
2. hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,
3. bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
4. vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání,
5. e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení,
6. neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. O výsledcích své činnosti pravidelně informuje insolvenční soud a věřitelský výbor.

Právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. Má se za to, že dlužník, který za trvání účinků schválení oddlužení neodmítne dědictví, uplatnil výhradu soupisu.

Zprávu o plnění oddlužení podává insolvenční správce insolvenčnímu soudu zpravidla jednou nebo dvakrát ročně. V případě problémů informuje insolvenční soud ihned.

Skončení oddlužení – osvobození od hrazení (zbytku) dluhů

Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, přičemž současně bude rozhodnuto o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a insolvenční správce bude zproštěn funkce.

Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

Osvobození podle se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Dále se osvobození vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

Při osvobození dlužníka zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku.

Shora uvedený popis představuje jen základní a neúplný popis možného zahájení, průběhu a skončení oddlužení (insolvenčního řízení). Existují výjimky a odlišnosti, které je třeba v každém konkrétním řízení zohlednit a k těmto různě přistupovat. Uvedený postup není právní radou, ale pouze výtahem z insolvenčního zákona, bez záruky správnosti a s výhradou změn v příslušných právních předpisech po zveřejnění příspěvku.